Foto: Rajmund Kawik

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Ještěrka obecná má velkou hlavu, zaoblený čumák a dlouhý ocas. Celé tělo má pokryté šupinami. Silné končetiny s ostrými drápky jí umožňují rychlý a obratný pohyb po zemi. Vzhledem připomíná své předky – dinosaury, vymřelé v druhohorách, i když její délka dosahuje maximálně 25 cm. Oproti želvě bahenní je to plaz, kterého můžeme v povodí Odry potkat často. Najdeme ji nejčastěji na suchých a slunných místech: na louce, v zahradě nebo boro- vém lese. Tělesná teplota tohoto plaza závisí na teplotě okolí. Ráno se ještěrka vyhřívá na slunci, aby získala potřeb- nou dávku energie a mohla vyrazit na lov. Živí se především pavouky, brouky, mouchami, kobylkami, motýly, plži a žížalami. Ještěrka obecná je vejcorodá. V období páření lze snadno odlišit samečka od samičky. Samička zůstává šedá, kdežto sameček se zbarvuje do sytě zelené. Ještěrka obecná celý svůj život tráví na malém teritoriu. V případě nebezpečí se schovává v norách hlodavců, mezi kameny nebo kořeny. Před útočníkem se umí bránit překvapivým způsobem – dokáže rychle oddělit svůj ocas, se kterým se pak predátor spokojí jako s kořistí. Později tento ocas částečně dorůstá.